Makrobiotická strava – jak vypadá jídelníček

Makrobiotická strava - jak vypadá jídelníček

Makrobiotický způsob stravování vzbuzuje podle názvu v mnoha lidech nedůvěru. Málokdo z nich však ví, že podobný způsob stravování se dá přirovnat už je stravě našich předků, kteří mnoho pravidel makrobiotiky přirozeně praktikovali. Konzumovali převážně sezónní potraviny běžně dostupné a pěstované v jejich klimatickém pásmu.

Strava našich předků

Strava našich předků byla chudá na bílý rafinovaný cukr, který přirozeně nahrazovali přírodními sladidly. Bylo to sušené rozemleté ovoce, kterému se říkalo pracharanda nebo medem.

Jejich strava byla bohatá na celá obilná zrna. Zahrnovala pšenici, pohanku, jáhly, oves, žito i ječmen. Bílá mouka se používala jen do svátečních koláčů. Chleba se pekl z celozrnné a hrubě mleté mouky.

Maso bylo svátečním pokrmem, naopak ale luštěniny, tedy hrách, čočka či fazole byly v každodenním jídelníčku. Pili čistou vodu bez bublin a neslazené čaje z bylin a kávu nahrazovaly nápoje z pražených mletých zrn, jako třeba žitovka.

Makrobiotická strava - jak vypadá jídelníček

Makrobiotika v novém hávu

Makrobiotika je výživový směr. Zahrnuje potraviny jako tofu a tempeh sojové sýry, klasicky fermentované sojové omáčky,  čaj bancha, mořské řasy či kysané zelí. Původní striktní pravidla makrobiotiky podle Michia Kuschiho se časem hodně uvolnila a makrobiotika dostala mnohem benevolentnější západní formu.

Základ makrobiotického jídelníčku

  • Základ makrobiotického jídelníčku tvoří celá obilná zrna. V létě 30 až 40 % a v zimě 50 %.
  • Luštěniny a mořské i sladkovodní řasy zařazujeme do jídelníčku v létě z 5 až 15 %, v zimě 5 ž 10 %.
  • Tepelně zpracovaná zelenina tvoří v létě 15 až 20 % a v zimě 20 až 25 % jídelníčku.
  • Zeleninové saláty a dlouhodobě kvašená i krátkodobě kvašená tzv. pickles zabírá v létě 10 až 15 % a v zimě 5 %.
  • Do zbylých 100 % do stravy se doplní v létě místní ovoce, v zimě ovoce sušené a v menší míře.
  • Maso, zejména ryby, výjimečně drůbež a vejce patří v zimě do jídelníčku 1x týdně, v létě dokonce 1x měsíčně.

Makrobiotická strava - jak vypadá jídelníček

Makrobiotický talíř

Tak byste si měli skládat potraviny na makrobiotický talíř. Ve zmíněném poměru všech výše zmíněných potravin bychom měli v každém jídle najít dostatek živin pro tělo. Jde ale o dost striktní jídelníček, který by asi dnes málokdo dokázal z různých důvodů dodržovat. Zkuste si tedy takový makrobiotický talíř naservírovat 1x denně.

Sezónní potraviny

Poměr jednotlivých surovin je dán ročním obdobím, ve kterém se nacházíme. Makrobiotika se snaží vyrovnat energie Země a energie člověka, aby byly stále v rovnováze. A to lze i potravinami. Maso je hodně JANG, proto je typické pro zimu, která je energeticky JIN. Ovoce je hodně JIN, proto je nutné hlavně v létě, které je energeticky JANG. Celá obilná zrna jsou mírně JANG nebo JIN, proto jsou hlavní součástí celoročního jídelníčku.

Makrobiotická strava - jak vypadá jídelníček

Příklad zimního makrobiotického jídelníčku

  • Snídaně – obilná kaše, jáhlová, rýžová, ovesná či pohanková, zeleninový salát nebo kvašená zelenina a obilná káva
  • Svačina – směs opražených oříšků nebo semínek
  • Oběd – zeleninová polévka s mořskou řasou, pečená dýně hokaido s nádivkou z jáhel a tempehu, salát a čaj bancha
  • Svačina – sušené ovoce
  • Večeře – kroupy s ovsem a fazolemi, fritovaná zelenina, strouhaná ředkev se zázvorem a čaj bancha

Jděte na to s citem

Přechod na makrobiotický jídelníček má být pozvolný. Organizmus pak dostane dostatek času všechny změny vstřebat a přizpůsobit se jim. Můžete do svého jídelníčku nejprve zařadit jen některé z obrovské řady makrobiotických receptů. Na svém těle brzy pocítíte pozitivní změny, které zdravější způsob stravování přináší. Hlídejte si zejména dostatečný příjem proteinů.

Jak to vidí odborné studie

Studie sledující striktní podobu makrobiotiky, ji spojují s nedostatkem živin. Ženy s makrobiotickou stravou měly mírně nižší hladiny estrogenů, zřejmě díky vyššímu obsahu fytoestrogenů ve stravě, naznačujícím nižší riziko rakoviny prsu. U kojenců mělo 59 % dětí nedostatečný příjem bílkovin, a to méně než 80 % DDD, nedostatečný příjem energie, vitamínu B12, D a B2, vápníku i hořčíku, což vede ke zpomalení růstu i zpoždění psychomotorického vývoje. Mateřské mléko žen makrobiotiček mělo nižší hladiny vitamínu B12, vápníku a hořčíku.

Scroll to Top